V rámci spontánní akce posmrtného zbožštění Petra Hoška vznikla tribute kompilace, obsahující kolekci místních punkových interpretů, přehrávající písně Plexis. Již v úvodu nutno zmínit, že nejsem fanouškem převzatinových desek a takových, co jsou věnované jednomu interpretovi, už vůbec ne. Pokud bych chtěl uctít odkaz něčí tvorby, považoval bych za mnohem smysluplnější kompilát jeho raritních nahrávek. Leč budiž, jsme různí a někdo se na věci může dívat jiným úhlem pohledu. Co víc, jedná se o dílo, sloužící jako pietní připomenutí jednoho z nás a v takových případech je hodnocení obsahu možná poněkud na hraně slušnosti.
Je to v zásadě několik kategorií přístupů k písním. Značná část zastoupených kapel hraje v podstatě do puntíku obšlehlé interpretace písní, a to včetně zvuku. Často tak nastává moment, kdy při lehčí nepozornosti znejistíte, zda to náhodou nejsou přímo Plexis. To doslova platí hned o první záležitosti v podobě Našrot, kteří jsou také více méně největší a „nejzasloužilejší“ rybou v tomto rybníčku. Totéž lze říci o příspěvcích z pod nástrojů PUM, Bermudskej Kvádr nebo Bez Šance.
Jsou tu i cover songy na druhou. V.V.Ú si vzali na paškál Svět jsou báry. Píseň, na kterou mám lehce alergickou reakci od prvního poslechu fráze „zapomeňte na sváry, vždyť jsou jen báry“. Ta mě něčím vždy vyváděla z míry. Tím ale nezpochybňuji její hitový potenciál. Další kousek je rovněž notoricky známá Sid Vicious byl nevinnej, převzatina, pocházející z opravdových počátků kapely. V provedení Inkoustu pana Broučka ale ztratila kouzlo původní verze (tím myslím originál od The Exploited). Je to jako když opakovaně kopírujete obrázek a každá další kopie ztratí něco z detailů.
Musím tu vypíchnout ty, kdo pojali písně po svém a v dobrém proměnili jejich tvář. Paradoxně jsou to dílem kapely, které jinak rozhodně nepatří mezi mé „favority“ - Sputnik a Totální nasazení. Obě z nich sáhly po písních z jinak příšerné třetí desky Plexis. Ti první z přímočaré Schizophrenie udělali zajímavě vyznívající elektro-punkový experiment. Ti druzí si vzali na paškál původně lacině sentimentální baladu Déšť a proměnili ji ve svižnou přímočarou punkovou písničku.
Dílem totéž lze říci i o Vision Days, mající v rukách mou oblíbenou Ona neví o co jde. Ta sice v jejich podání zní tak trochu jako z nahrávky Tří sester, což samozřejmě dělá nezbytný akordeón, ale není jí co vytknout. Vychcaný knedlíky pro změnu dokázaly zachytit hardcore punkového ducha písně Televize a vytěžit ho na maximum. Taktéž Pirates Of The Pubs s písní neexperimentují, ale celkovým vyzněním jsou jednou z nejvýraznějších kapel na desce.
Z mého pohledu je vyloženě škoda že RV-4 použili novější text v písni, jejíž starší název zněl Hospoda „U Zpěvců“. Přeci jen prapůvodní podoba s nezapomenutelnou frází „tyhle podniky jsou fajn, skinheads jim dělaj dizajn“ by byla o poznání více šmrncovní a sexy než „pohodářská“ varianta o nějakém calambre 😊)).
S koncem desky se tu výjimečně rozplývá má, v úvodu nastíněná, skepse i antipatie k deskám složeným z cover songů. Plexis Tribute je mnohem lepší deskou, než by se mohlo zdát. Do značné míry podtrhuje um kapely psát výrazné motivy a popěvky. Zároveň musím podotknout, že tematický svět Petrovi lyriky je mi v převážné většině na hony vzdálen.
Závěrem možná neuškodí přispět svou troškou do mlýna při vzpomínkách na Plexis. Ti pro mě měli dva zásadní momenty. Ten první byl, když mé, sotva patnáctileté, já vidělo o kousek starší kluky na pódiu se stylem a charismatem srovnatelným s punkáči, které člověk znal jen z fotek. To druhé bylo krátce poté, co se kapela dala znovu dohromady ve druhé půli osmdesátých let. Trojici doplnil Honza Jukl z P.S. a někdy v roce 88 (či v první půli 89) byli na prknech pražských klubů skvělou koncertní kapelou, která, možná i s přispěním nového kytaristy, začala psát chytlavé písničky. Dochovaná dema z té doby to jen a jen dokazují. V téže době ovšem začínal přerod Sida Hoška na epizodního skina Hoška skrze Iana Astburyho Hoška na Axla Hoška. Vzápětí přišel převrat režimu a Plexis se chvilku hřáli na výsluní mainstreamové popularity. I tehdy ovšem Petr těžil ze zásadní rocknrollové devizy, kterou je přirozené charisma. To má, ač pouze přeneseně, vlastně i tato deska. Když se pak s nastupující druhou půlí devadesátých let Plexis nadechli k druhému a znovu objevenému punkovému duchu, jejich aktivity šly více méně mimo mě, ale v místním prostředí zjevně oslovily novou generaci posluchačů, ze které se ostatně rekrutuje i většina na této desce zúčastněných.
Rok vydání: 2024
Label: Still Born Records
Tracklist:
1. Našrot – Mejdan v ulicích
2. Bermudskej Kvádr – Cesta k druhejm
3. PUM – To
4. !V.V.Ú. – Svět jsou báry
5. Bez Šance – Mezi cvoky
6. Vychcaný Knedlíky! – Televize
7. Zputnik – Schizophrenia
8. RV-4 - Calambre
9. Vision Days – Ona neví o co jde
10. Pirates Of The Pubs – Síla v srdci
11. Inkoust Pana Broučka – Sid Vicious byl nevinnej
12. Blank Out – Špek
13. Zkrat – Punk a pláč
14. Totální Nasazení - Déšť
Comments