Still Born Records po sérii, z většího archivních, titulů vypustilo do světa kompilaci aktuálních punkových souborů z místního rybníčka. Je sice možná otázkou nakolik ono „mládí“ pohání vpřed rytmiku kapely Ravachol. Stejně jako můžeme diskutovat o tom, zda „mladé kapely“ rovná se škaredá kresba na obalu i o tom, nakolik svět potřebuje výlev „mansplainingu“ z pod ruky Štěpána Málka na zadní straně obalu, pokud tedy nebyl koordinátorem celého dílka. Odhlédneme-li od toho všeho, je skvělé, že tu po velice dlouhé době vznikla kompilace, zachycující alespoň částečně aktuální punkové dění.
Osm kapel, šestnáct skladeb, hezky na obou stranách seřazené podle stejného zasedacího pořádku. Spektrum nabízí poměrně pestrou paletu pojetí punku po česku, tak se podívejme, co se skrývá za jednotlivými jmény. Vezmeme to tentokrát třeba jedno po druhém. Myslím, že každá ze zúčastněných kapel si zaslouží svých pár slov.
Ravachol si již za poslední roky vydobyli určité renomé. Nutno podotknout, že zjevně oprávněné. Předvádějí poměrně svižný punk s výrazně afektovaným žensko-mužským duálním zpěvem. Hudebním švihem atakují hranice ranného hardcore punku, do kterého vkládají poměrně výrazný akcent na, tu a tam, nějakou tu melodickou vyhrávku. Ravachol tu působí jako kapela, která je připravená vydat samostatnou desku.
V Suitcase se opět mísí ženské a mužské hlasy. Ve skladbě Dobrý ráno navíc mísí i češtinu s angličtinou. Hudebně jsou ve své podstatě melodickým hardcore punkem, ač v pomalých momentech výrazně koketujícím s proto-grungem. Druhá z písní, Yoy Brouk, je pak právě oním pravěkým grungem načichlá ještě o poznání víc. Dík tomu vlastně zní tak trochu jako staré nahrávky Fang, což je patrně jen čirá shoda náhod.
An Accident jsou poměrně konfekčním punkem s ženským zpěvem v angličtině. Z dvojice jejich skladeb je výrazně lepší Circus na druhé straně. Ta je nesrovnatelně více afektovaná a ve změnách poloh nese nesporně více dramatu. Po pravdě, po nevýrazné skladbě Brain Split, mi ta druhá připravila příjemné překvapení.
Riot Chaos jsou divoký hardcore punk, v podstatě evokující to, jak se tu dané hrálo na konci osmdesátých let. Zároveň bych asi svou autorskou nasranost raději komprimoval do skladeb s poloviční stopáží. Totéž, co Riot Chaos říkají nekonečně působící skladbou Černý mraky, lze vykřičet ve čtyřech řádcích. Druhá Fuck Off Nazi hraje na stejnou notu. Opět se po několika slokách a refrénech stává kolovrátkem. Což je škoda, neb Riot Chaos v sobě mají nepřeslechnutelný potenciál.
Sladkobol jsou další kapelou s ženským zpěvem a jedním z nejvýraznějších interpretů na desce. Melodický punk s výrazně regionálním vyzněním. V tom může posluchač zaslechnout odkazy ZNC i Dybbuk, ovšem se současným kytarovým soundem. Ten samozřejmě reflektuje spíše místní punkovou tvorbu posledních dvou dekád.
Klika Vod Hajzlu aneb konečně nějaká opravdu „teenage“ kapela. Vše je na ní pubescentní. Text, hudebně naprosto generický punk i garážový zvuk. Skvělá věc, což platí především pro jejich skladbu Splašená hormoniáda na první straně.
Stále Nič hrají rychlý hardcore punk se slovenským zpěvem a metalovou kytarou. Je to svižné a naštvané. Stylově jsou na stejné lodi jako Riot Chaos, jen věci nadbytečně nenatahují. Druhá skladba Pózer je výborná.
Kaľi Cipa jsou další celkem rychlý hardcore punk, který zní jako z roku 1989. Česká intonace a syrová produkce může evokovat dema z doby kolem převratu, stejně jako navztekaně frustrovaný projev kapely.
Je skvělé, že deska jako je tato spatřila světlo světa. Kompilace byly, přinejmenším od závěru sedmdesátých let, nosným médiem mladých punkových kapel a lokálních DIY scén a Mládí Vpřed je skvělým důkazem, že tomu tam může být i dnes, stejně jako toho, že punk dosud dokáže rezonovat i mezi lidmi pod čtyřicet.
Nemohu si ale pomoci, abych si odpustil malou poznámku pod čarou. V úvodu zmíněný Štěpán je nejen autorem zmíněného výšplechtu o tom, jak „punk is not dead“, ale také onoho obalu, který se s mým vkusem zkrátka a dobře nepotkává. Vizuál desek je věcí značně subjektivní, a tudíž svůj osobní pohled nemíním zobecňovat. Avšak z jeho výlevu získá ten, kdo ho čte, pocit, že trpí zjevně utkvělou představou o svém postavení jakéhosi arbitra subkultury. Otázka zní, potřebují mladé kapely zrovna tohle? Když se přesunu do své puberty, poslední, oč bych stál, je být pod patronátem nějakého obstarožního chlápka. Po pravdě poslední, co by mělo mladé kapely zajímat, je to, zda je punk živý či mrtvý a hrát, jak chtějí, pro radost, a myslím, že tak to i činní.
Rok vydání: 2024
Label: Still Born Records
Tracklist:
1. Ravachol – Začni riot!
2. Suitcase – Dobrý ráno
3. An Accident – Brain Split
4. Riot Chaos – Černý mraky
5. Sladkobol – Krásná noc
6. Klika vod hajzlu – Splašená hormoniáda
7. Stále nič – Lepší svet
8. Kal’i Cipa – Stroj na love
9. Ravachol – S fízlama se nemluví
10. Suitcase – You Brouk
11. An Accident – Circus
12. Riot Chaos – Fuck Off Nazi
13. Sladkobol – Degradace
14. Klika vod hajzlu – PVO Štěstí
15. Stále nič – Pózer
16. Kal’i Cipa - Propaganda
Comments