Relativně blízká doba vzniku a v zásadě blízké inspirační zdroje dvou desek, reprezentujících dvě odlišné generace místního punku, což přivedlo na ideu spojené recenze. Ostatně LP verze vyšly u PHR Records asi v týdenním intervalu.
E!E „Děláme co můžem“
Pro E!E se jedná o jedinou desku, vzniklou v době, kdy v kapele nepůsobil zpěvák Bořek. Namísto něj se mikrofonu chopil Bakča, který ostatně mnoho partů zpíval od samého počátku kapely.
V zásadě jsou to klasičtí EE s nezaměnitelnými autorskými poznávacími znaky. Třináctka písní s názvy začínajícími na O je punkem českého venkova. Lehce vulgární, občas hodící do placu nějakou tu fekálii, přiměřeně přízemní i reflektující ublížené mužství (to ostatně hraje v lyrice místního venkovského punku až nebývale výraznou roli). Zároveň hudebně abnormálně potentní, hrající si s odkazy inspirací v punku konce sedmdesátých let. Některé z písní a popěvků zní tak trochu jako vulgarizovaná zábavová variace na Znouzectnost. V tom může hrát svou roli regionální ukotvení, stejně jako nahrávání ve stejném studiu. Nečekaně skvělým kouskem je píseň předposlední O Číhalovi. Ta ale není ničím jiným než zrychlenou převzatinou geniální písně Fallen Fallen Is Babylon z dílny polských Tilt, potažmo Brygada Kryzys. Vyšší tempo jí sluší a E!E jí v instrumentaci dokázali dát bezvadnou energii. Mimochodem, jak je v případě kapely folklórem, je originál opět nepřiznaným na obalu. Není tu samozřejmě jedinou převzatinou, třeba sedmá Ovšem je původem Swords Of A Thousand Men od Tenpole Tudor s náležitě tancovačkovým pivním textem.
Ať již máte antipatie k provinčnímu českému punku či nikoliv, je několik věcí naprosto jasných. E!E dokázali psát opravdu chytlavé punkové písničky s dominantními popěvky na první dobrou. Navíc s naprostou absencí příšerného venkovského metalového zvuku. Na texty se dá snadno koukat s pohdrlivým úšklebkem, jsou ale uvěřitelné, prosté pózy, ač občas přehnaně lidově obhroublé. Je to do punkového převlečníku oděná tradice lehce expresivních lidových popěvků, prostých zbytného patosu. Duch venkovských zábav, kam se po generace chodilo opít, poprat a třeba klofnout holku na sex, ale zároveň byly i důležitým pojítkem v životě venkovských komunit, je patrně zakódován již v DNA tvorby E!E. Je to něco, nač je lehké koukat skrz prsty, což je i odvěký osud lidové kultury v konfrontaci s tím rádoby „vyšším“, co se považuje za umění.
Skokem se nyní posuneme o čtyři roky později kdy, zatím co za okny už pár pátků zuří dvacáté prvé storočie, začíná vznikat deska ostravské Degradace s názvem Punk’N’Roll.
Degradace „Punk’n’Roll“
Degradace se v době, kdy E!E byli již dávno protřelí matadoři místního punku, teprve klube na světlo světa. Jsou to kluci z naprosto odlišné generace, ovšem okouzleni stejnou množinou inspirací v kapelách prvního punkového boomu.
Rozjezd obstarává svižná skladba Punk Rock s lehce iritujícím obhroublým pseudo Oi! zpěvem, ale hudebně v podstatě přinášející to, čemu jsme v osmdesátých letech říkali hardcore punk. Rychlý a melodický, lehce adolescentní punk v tom nejlepším slova smyslu. Včetně extrémního nadužívaní slova punk a teenagersky nablblých textových momentů. Co chce třeba autor k čertu říci spojením „posedlí clockworkem“? To je jako někdo zaníceným fanouškem hodinových strojků nebo pouhé půlky názvu filmu? 😊
Následuje středně tempový melodický punk písně Don’t Stop s finální halekačkou. I ta nakonec vyznívá jako něco, co mohlo vzniknout, řekněme, roku 1982. Rozjezd čtvrté Nás to nebaví zní jako čistý rip off Big Women od GBH.
V bookletu se Rudee sáhodlouze rozepisuje o okolnostech vzniku nahrávky včetně toho, jak má špatný zvuk, ale po pravdě, ona mladická energie a zápal, spolu s chytlavými motivy, přesně s tím amatérským a nakřáplým zvukem skvěle fungují a dovoluji si tvrdit, že takzvaně „lepší“ zvuk by celkové vyznění syrové teenagerské punkové nahrávky do značné míry zruinoval. A to píši z pohledu člověka naprosto nezaujatého, bez fandovských emocí. Tranzice kapely z 82 punku do více pseudo semdesátkových punkových poloh funguje jako příjemně zpestřující efekt celé desky. Mezi rychlými punkovými vypalovačkami jsou rocknrollové kusy jako třeba pátá Bejby, která by klidně mohla pocházet třeba od Slaughter and The Dogs, což je z mých úst vlastně velký kompliment. Většina zde zastoupených písní ale letí kupředu v rychlém tempu a je to k dobru věci. Faktem je, že pro mnohé současné posluchače kapely může to, jak Degradace zněla před více než dvaceti lety, působit jako lehčí překvapení.
Ač již bylo zmíněno, kapela vnímá nahrávku poměrně kritickou optikou, já mám opačný názor a dík spojení energie s citem pro výrazné nápady, považuji desku za jeden z nejsilnějších momentů, který Degradace zaznamenala ve studiu.
Další dva vinylové dílky do puzzle místního punku jsou na světě.
E!E „Děláme co můžem“
Label: PHR Records
Rok vydání: 2024 / 1998
1. O lásce
2. O Praze
3. O pepři to
4. O ženách
5. O varování ministra zdravotnictví
6. O králi
7. Ovšem
8. Oudech
9. O sluníčku
10. O práci
11. O životě
12. O číhalovi
13. E!Estrálka I+II
Degradace „Punk’N’Roll“
Label. PHR Records
Rok vydání: 2024 / 2003
1. Punk Rock
2. Don’t Stop
3. Krádeže
4. Nás to baví
5. Bejby
6. Bohužel
7. 2000
8. Nic se nezmění
9. Punk Rock Radio
10. Moje město
11. Pravda
12. Rock’N‘Roll
Comentarios