E!E „ Lepší už to nebude“

E!E jsou kapela, kterou znám od jejích prakticky prvních dnů. Nebo přesněji, kapela, jejíž původní členy jsem znal již pěkných pár let před tím, než kapelu vůbec založili. Spříznění regionální blízkostí i kamaradschaftem tehdejších punks. Zároveň, když E!E vylezli ze zkušebny, aby nás oblažili živou prezentací své tvorby, byl jsem již nějaký ten pátek totálně pohlcen o poznání divočejšími formami punku. Hardcore / Thrash byl pro naši partičku soundtrack dané doby. A tak jsme E!E tak nějak vzali na vědomí, byli jsme rádi že máme v blízkosti další punk kapelu, ale žádné nadšení se nekonalo. Stejně tak mě neoslovovala lyrická složka věci, ne příliš vzdálená vlastně běžnému zábavovému rocku. Můj svět rámovala post -punková chmura, anarchopunkový vztek a Dischargeovské vize válečných hrůz, přenesené do čtyř řádků. Když si pak Bořek vzal kamarádku a přestěhoval se na dosah Strakonic, zatímco Bakča měl chatku na Milavách, stala se z E!E v podstatě kapela ze sousedství.

Ale teď už ke konkrétní desce. Lepší už to nebude je deskou, na které se k mikrofonu vrátil Bořek se svým nezpochybnitelným charismatem a její rozjezd obstarává celkem divoká skladba Brigáda. Textově naprosto ukázkově předvádějící vulgarizovanou verzi onoho, již zmíněného, tancovačkového rocku. Nutno říci, že po stránce písničkové je to famózní punk v tom nejlepším slova smyslu. Leč nelze v případě E!E oddělit hudbu od textů. Její „tak už si lehni na záda, to bude príma brigáda“ je poněkud ošemetné a optikou padesátníka přitrapnělé asi jako humor Zdeňka Izera, leč zároveň alespoň syrově upřímně autentické. Ale to jsou klasičtí EE, vulgarizující základní jednoduchá témata běžného rocku, kde prim hrají sex a alkohol a na který „lepší“ lidé od nepaměti koukají z patra. Dílem oprávněně a dílem pouze jako vyhřezlý tumor vlastního snobismu. Faktem ale je, že rétorika rýmovaček E!E v sobě hrdě nese značnou míru obhroublého hulvátství, které je samozřejmě od nepaměti spojováno s jazykem „lidových“ vrstev. To se stalo nakonec populárním žargonem významného množství místních kapel, produkujících specificky „český“ punk. E!E v tomto ohledu lze chápat jako takové věrozvěsty dané škatulky. Co je ovšem odlišuje od následovníků, je schopnost přetavit své inspirace v nesporně energické punkové hity. Zcela metalu prosté, navýsost chytlavé a ctící inspirace v melodickém punku pozdních sedmdesátých a ranně osmdesátých let. Zároveň pochopit lyriku E!E znamená přijmout mentalitu místního venkova a srovnat se s ní, jak s plusy, tak i minusy. V té se mísí zpupné fanfarónství, šovinismus, přirozený izolacionismus, vlastní venkovskému usazenému živlu od nepaměti, i lidové hulvátství, prodávané jako autenticita (je patrně jen shodou okolností, že, na v podstatě stejných ingrediencích, staví i dnešní identitářští řvouni, vykřikující v záchvatech hysterie své pravdy na Youtube, z mně neznámého důvodu téměř vždy zpoza volantu automobilu, třeba z nošení roušek). Nesoudím to, pocházím z rurálního prostředí. Celý život jsem rozkročen mezi „odmítáním toho, co se mi na tom příčí“ na jedné straně a na druhé straně „odmítáním měšťanského pseudointelektuálního nabobství“.

Vrátíme-li se k desce samotné, nutno podotknout, že celá deska peláší ve svižném tempu. E!E tu s velice povedeným zvukem vysekávají jednu melodickou (a Bořkovým frackovským vyřváváním poháněnou) skladbu za druhou. Nezpochybnitelný cit pro popěvek, který se posluchači dokáže zažrat do hlavy, je, tak jako na jejich všech nahrávkách, klíčovou ingrediencí. S ní na talíři se tak deska kvapem blíží ke svému konci. A ano, zatímco občas u obsahu textů skřípám zuby. V tomto pivem načichlém koktejlu jako předposlední na řadu přichází Mravenec, ve své době náležitě provařený, dík videoklipu, obehrávanému na všech těch Rebel TV a podobných. Vlastně je to příjemná blbinka s oním, opakovaně zmiňovaným, přímočarým hitovým potenciálem. Samotný závěr obstarává lehce cynická Bosá Noha. Textově asi nejlepší věc na desce.

Vlastně je škoda, že na desku si nenašla cestu dvojice bonusů od Franta Mast, což byla mimochodem v půli osmdesátých let skvělá kapela, jejíž vystoupení mi dodnes utkvěla v paměti. Ale třeba se písní kapely Franta Mast někdy někdo dočká na samostatné desce.

Pro fandy kapely, a obecně českého punku, je to deska, která by jim neměla chybět ve sbírce.

Rok vydání: 2025 / 2006

Label: PHR Records

Tracklist:

1.      Brigáda

2.      Na státní útraty

3.      Kolotoč

4.      Veka

5.      Metriks

6.      ABA-16-01

7.      Ewrybády

8.      Lidi

9.      Marila

10.   Pohoda

11.   Mravenec

12.   Bosá noha