Flathead - Flathead
- Martin Suicide
- 8. 8.
- Minut čtení: 1
Aktualizováno: 9. 8.
Na první pohled možná trochu nenápadná je druhá deska Flathead z jihofrancouzského Marseille. Prstíky Wanda Records opět zašmátraly v podzemí francouzského rocknrollu, aby vytáhly dalšího příslovečného králíka z klobouku. Pojďme tedy nahlédnout na to, co se ukrývá v obalu, na kterém se mísí bílá, šedá a světle modrá.

Úvodní Hold Me Like My Monkeys je jedním z největších překvapení posledních měsíců. Skvělý power pop plný melodií, hořkosladké melancholie a fantasticky znějících kytar. To celé podáváno s lehce garage rockovým čmuchem. Flathead se nikam neženou, hrají si s melodiemi a náladou, aby si posluchače znovu a znovu dokázali omotat kolem prstu. Pomyslný první vrchol pro mě přichází s třetí skladbou No One Should Die, která balancuje někde na hranicích power popu a britpopu, v dobrém slova smyslu. Výrazné kytary tu kráčí ruku v ruce se snovou atmosférou a divoce hlučným kytarovým sólem.
Druhým vrcholem desky je šestá Far Away, Gone Away. Ta je pro změnu fakticky čistokrevným power popem s poměrně klidnou, leč velice intenzivní, náladou. S blížícím se koncem přichází ještě zpunkovaná vypalovačka, Action Man, a pak je zde již závěr, jenž obstarávající řádná dávka melancholie v písni Every Night In My Arms.
Pokud chcete desku plnou silných melodií a klasických power popových triků, album Flathead může působit jako špetka svěžího vánku v horoucích dnech léta pětadvacátého.
Rok vydání: 2025
Label: Wanda Records
1. Hold Me Like My Monkeys
2. I Won’t Be Satisfied
3. Everybody Will Survive
4. No One Should Die
5. Sorry
6. Far Away, Gone Away
7. All I Want
8. Action Man
9. Every Nights In My Arms
Komentáře