La Flingue – Boredom With The La Flingue

Martin Suicide
23. 8.
Minut čtení: 2

La Flingue, kteří si, ne nadarmo, záhy po svém zjevení získali přízvisko marseilských The Briefs, se dík Wanda Records dočkali alba, na němž kolektují své čtyři dvanáctipalce z let 2013 až 2016. Tři z nich vyšli pod taktovkou tragicky zemřelého Petera Eichhorma na P.Trash Records. V sestavě se sešli ex-členové přehršle lokálních kapel, což sami ironicky reflektují větou „With ex-mambers of …. Bah..“. A mají pravdu, v reálu to, že někde hraje bývalý člen čehokoliv, nevypovídá vůbec o ničem.

Nahrávky jsou seřazeny chronologicky, a tak scela logicky deska startuje hitem na první poslech We Are Selling Drugs. Od toho momentu je to nonstop jízda kombinující frackovský rocknroll, stavící na afektovaném projevu zpěvu a řezavých kytarách. La Flingue předvádějí francouzskou variaci na odkazy The Briefs, německých Shocks a v neposlední řadě The Hives z doby před tím, než si je zcizil a posléze odkoupil korporátní šoubyznys. Suverénně se tu surfuje mezi angličtinou, němčinou i francouzštinou a náležitou dávkou zdravé arogance v projevu. Šestice skladeb z první desky Rubber-Glue Zéro-Un je naprostá esence všeho, co mě na rocknrollu baví, všechny ingredience se tu snoubí v geniální punkový koktejl. Ale kapela neztrácí dech ani na následujícím triu zde obsažených desek, jen do té první se jim patrně podařilo nacpat ještě něco nepopsatelné chemie navíc. Se závěrem první strany dojde i na převzatinu Homicide z dílny 999 v našich luzích a hájích znetvořenou v polo zlidovělou odrhovačku Humusák.

Druhou stranu rozjíždí skladba 360 Grad. Exemplární ukázka toho, že němčina a rocknroll jsou skvěle kompatibilní. Její dreihundertsechzig grad se posluchače chytne jako osina a jen tak se nepustí.

Lyrika La Flingue přináší krátké deklamace, ze kterých sálá odkaz situacionismu. Ať již vědomý či je prostou shodou okolností. Ať chci nebo ne, opět mi vytane na mysli útržek z debaty o punku s jedním ex-emigrantem a jeho „jo, francouzský punkáči byli trochu snobové a umělecká bohéma…“. Ono to tam pořád je cítit i po tech cirka pěti dekádách. A není to insult, naopak, ten artový rozměr byl pro mne vždy klíčovou ingrediencí punku, který je z velké části v průběhu dekád více a více upozaďován. Stejnou měrou si u La Flingue, tak jako s jejich předchůdci Hatepinks, vždycky vzpomenu na Marka ze Shoemakers a prožité eskapády s ním.

Naprosto skvělá deska.

Rok vydání: 2025

Label: Wanda Records

1. We Are Selling Drugs

2. Homo-Pogo

3. Diese Graue Stadt

4. Bunker Kids

5. Neutral Chic

6. Vos Bouches Sont Des Cadavres

7. Hass Hass Hass

8. Ton Cuir Noir De Merde

9. System Turning Blue