A máme tu další zajímavou vykopávku z perestrojkových let. Druhé demo pražských Modrých Tanků. Jeho prolog obstarává úvodní slovo z vystoupení na Rockfestu, ze kterého jsem, přiznávám se, po několika skladbách poněkud znuděně odešel poflakovat se po útrobách normalizačního monstr díla a kecat. Fakt je takový, že v kontextu dané sezóny na mě byly Modrý Tanky moc málo hardcore.
Ovšem, co se týče projevu, a především autorského rukopisu, udělala kapela oproti první nahrávce mílové kroky kupředu. To naznačuje už surfrockem načichlá instrumentálka na úvod. Stejně jako po ní následující titulní skladba, kde nezkreslenou kytaru po krátkém prologu žene kupředu divoká protohardcore punková rytmika a nade vším frackovsky deklamuje zpěv prostý fakt toho, že jsme v řiti.
Nyní, o třicet pět let dále, jsme bohužel planetárně už v úplném průseru. V celém kontextu desky ale především anti-militaristická témata hrají výrazný prim. To má samozřejmě hned několik, v dané době ukotvených, důvodů, kdy za zanícené konzumace tun válečné literatury i kinematografie byla naše generace tváří v tvář konfrontována s téměř nevyhnutelným rizikem odchodu na prezenční vojenskou službu. Těžká témata občas odlehčují věci jako Intelektuál, trefně reflektující dobové pubescentní subkulturní antagonismy.
Modrý tanky jsou na této nahrávce občas až pateticky vyhrocení, ale i to je součástí mladické autenticity a identity. Není to strojený kalkul, ale vykřičená frustrace náctiletých dané doby. Hudebně si kapela hraje s pochmurnou náladou monotónních ploch, na kterých deklamuje texty vykreslující temné vize. Výsledkem je jakási gymnaziální, odlehčená, o poznání amatérštější a pubescentní variace na HNF. Občas ale Modrý tanky šlápnou na plynový pedál, tak jako ve zmíněné titulní písni a ženou se divoce vpřed. Ty jsou tu ve výrazné menšině, o to jsou ale více osvěžující.
Vizuální stránka desky respektuje stylem respektuje dobu vzniku i žánr ve vkusném podání. To bohužel u mnoha archivních záležitostí nebývá pravidlem.
Při poslechu nahrávky mi ale v mysli neustále hlodá záškodnická myšlenka. Jen o nedlouho později se režim změnil a nakolik ti, kdo tu křičí „všechno je špatně, zpátky na stromy“, dříve nebo později začali přikládat ruce k budování hyper konzumního bezohledného kapitalismu. Režimu, v zásadě dotahujícího k dokonalosti normalizační sen většinové společnosti o maximalizaci bezuzdného konzumu. Ten je motorem ženoucím civilizaci k dystopickým koncům, zatímco jsme den co den přesvědčováni o tom, že spalovací motor a tepelná elektrárna jsou nezpochybnitelnými pilíři existence lidství. Ale to vlastně pro hodnocení desky není nijak zvlášť podstatné.
Rok vydání: 2023 / 1988
Label: PHR Records www.punkrock.cz
A1 Prolog
A2 Předehra
A3 Všechno Je Špatně, Zpátky Na Stromy
A4 Král Krysa
A5 Živý Cíle
A6 Pražába
A7 Dezertér
A8 Konverzace
B1 Intelektuál
B2 Koloseum
B3 Divoká Fronta
B4 Vláďa
B5 Nechci
B6 Bluess Pro Poštovní Myš
B7 Pankáči Co Nechtějí Válku
B8 Vzpoura II.
Comments