Ohlédnutí za rokem 2024 a výběr toho nejlepšího

Rok 24 se uzavřel a tím i rok první tohoto malého virtuálního dílka. To vzniklo, aby primárně saturovalo autorův nadšenecký zápal a grafomanství, ruku v ruce s představou, že si konečně může vše dělat po svém a psát jen o tom, o čem chce. Žádné servilní poklonkování zvučným jménům ani nutnost v zájmu celku a diverzity překusovat artikly třeba o tom, jak výborná zábava je fotbal. Konečně. Rok utekl a ideje jsou naplněny, jen ten čas občas chybí, a tak některé původní cíle byly lehce redukovány.

Plány jsou často jinde než realita, a ta, ruku v ruce s bytím otcem na plný úvazek, tvoří tvůrčí limity. Ostatně život má i bezpočet jiných aspektů než pouhé sezení nad punkovými deskami. Těch vyšlo letos požehnaně, a to jak aktuálních, tak i vykopávkových. Zároveň pro mainstream v Čechách rocknroll v podstatě neexistuje, publicističtí prostituti, žijící z keců o „hudbě“ na profesionální úrovni ho samozřejmě nepovažují za hodný zmínky, protože negeneruje „clickbaity“ a je to tak dobře. Žije si svým životem mimo zájem dál a v globálním měřítku produkuje fůru nových a mladých kapel.

Kladu si otázku, zda rozebírat jednotlivé tituly v topu roku 2024, o většině jsem průběžně informoval v novinkách, a tak zůstaňme pouze u jmen. V moderním světě si každý, kdo chce, ukázky z nahrávek obratem vyhledá.

Každopádně, místním deskám vládnou dva tituly a těmi jsou nejnovější desky Znouzectnost a Chorobopop.

TOP ze světa

Bloodstains „Bloodstains“ (Drunken Sailor Records)

Alvilda „C‘est Déja L’heure (Static Shock Records)

Assistert Sjolmord EP (Static Shock Records)

The Circulators „Insufficient Fun“ (Total Punk Records)

SIKM „Now I Must Comply“ (Beach Impediment)

Reflectors „Going Out Of Fashion“  (Neon Nile)

The Dark „Sinking Into Madness“ (Toxic State Records)

Snarling Dogs LP (Drunken Sailor Records)

Memo PST  7“

TOP desky domácí

Znouzectnost „The End?“ (Sisyfos Records)

Chorobopop „Svobodě na stopě“ (Malárie Records)

Parketový Lev „Z Mexika“ (PHR Records)

Lidské Zdroje „Peddaling Through (…part 1)  (PHR Records)

The Fialky „Punks Not Dead“ Flexi (PHR Records)

Hippie Chippies „Double Trouble“ (Hippie Chippies)

A speciálně za skvělou ideu obalu Piava 12“

Reedice ze světa

V/A Hardcore unlawful assembly (MCR co.)

V/A We Can’t Help It If We’re From Florida 10“ (Panhandle Punk Productions)

V/A Buka i urlik (F.O.A.D. Records)

Dead Ends „Discography 85-87“ box ( Merciless Records)

M.I.A. „Murder In Foreign Place“ (Modern City Records)

Moskwa „Jarocin 84“ LP (Warsaw Pact Records)

Swankys „The Very Best Of Hero“ (General Speech)

Rozz Rezabek  „1979 Pop Session“ (Hozac Records

Red cross (Pre-white Cross)“1981-1982 No Message“ (Beach Impedinment)

Deep torkel and the new Stoodes „Mental Institution 1985“  (Bollmora Records)

Ribzy „81-84“ (PNV Records)

V/A Barricaded Suspects (Toxic Shock)

Watabout 7“ (Slyngel Records)

Damage „Sins Of Our Fathers“ (Generation Records)

Excrement Of War „What Glory In Death“ (Phobia Records)

Reedice u nás

V/A Epidemie (PHR Records)

P.S. „V oslovských lavicích“ (PHR Records)

Radegast „Otrávená Generace“ (PHR Records)

Faktem je, že srovnatelně skvělých desek vyšla hromada a asi by jejich vyjmenovávání zabralo drahně místa. Zde je spíše výčet toho, co mi zůstalo z celého roku v paměti.

Zatímco rocknroll stále v podzemí přežívá, ač naprosto mimo hlavní proud.

Je společenskou marginálií bez jakékoliv společensko-mobilizační síly.

Zatímco v době mého dětství či dospívání byl do značné míry zásadní tvůrčí silou, formující mladou společnost.

A tak je globální idiocie na pohodlném vzestupu, poháněna manipulativní mocí pár superboháčů, kteří si rozhodli zprivatizovat planetu. Oni pomohli oranžovému šaškovi do bílého domu, oni pohání židovská genocidní komanda a bezostyšně profitují na umírání chudáků na ukrajinské frontě.

Figury jako Musk se bez ostychu a všem na očích vrhli do fanatického ničení všeho, co naši rodiče a prarodiče pracně vybojovali v třídních bojích devatenáctého a dvacátého století.

Ale zatímco náboženstvím zmanipulovaní idioti zabíjejí nevinné lidi, je tu alespoň malá vlaštovička, v podobě atentátu na profesionálního ničitele životů Briana Thompsona, vracející koncept atentátnictví do mezí, majících mé sympatie. Luigi Mangione může být z pohledu dějin takovým, zatím možná nenápadným, hrdinou roku 2024. A třeba i na Muska, Putina nebo Netanjahua někde čeká jejich vlastní Luigi Mangione.