Štamgasti „Subcultural Beat“

Uběhl sotva rok od prvních vystoupení brněnské kapely s poněkud těžko odhadnutelným názvem Štamgasti. V kapele se sešli členové kapel jako Supertesla nebo The Desperate Minds, což vlastně v konečném důsledku nemusí znamenat vůbec nic. Každopádně Štamgasti se hrdě hlásí ke své brněnské domovské adrese a svou první desku si vydali ve vlastní režii.

Po rozvláčném intru se rozjede středně tempový moderní street punk, tak jak to v zahraničí v současnosti hraje fůra kapel, více či méně ovlivněných skinheadským rockem. I u Štamgastů se sváří melodičtější poloha Oi! punku s hardrockem a „drsňáckým“ skandováním vokálu. To vše podávají s nečekaně neprovinčním šmrncem, ale zároveň ocejchované nepřeslechnutelnou intonací zpěvu v češtině. Svůj potenciál ukazují hned v úvodu, heavy rockovým motivem poháněnou, písní Subcultural beat nebo pátou Baví vás to sledovat?, komentující odpudivost brněnské komunální politiky. Ostatně tento smrdutý obsah brněnské žumpy bohužel dík moravským mafiánským parazitům z ODS protekl až tak daleko, že nám skrze dona Pabla a jeho brýlatého poskoka s image strojeného panáka, vládne. Právě tato skladba svým pojetím atakuje de facto hardcore punkové spektrum hudby. Po ní ovšem přichází zklidnění do polohy v podstatě velice blízké místním Fialkám nebo Nežfaleš. Těm jsou ostatně Štamgasti svým hudebním étosem asi nejblíže. Je to do značné míry endemické pojetí punku, tak jak se v místním prostředí evolučně vyvinulo v posledních dvou dekádách, do poměrně specifické formy i obsahu. Kolekce vlivů na celém albu je ovšem poměrně pestrá, takže dvanáctka skladeb nesklouzne do monotónnosti.

A tak na druhé straně desky najde posluchač třeba skvělou Roadcrew, servírující krom agresivního kytarového motivu i hymnický refrén. Štamgasti ale vysekávají melodické popěvky prakticky skladbu za skladbou. V nich poletují mezi odlehčeným pijáckým tónem, subkulturní tématikou a špetkou té společenské kritiky. I to dělá celou desku pestřejší, než bych byl původně čekal.

Celou desku uzavírá svižný melodický punk písně My jsme ta mládež 2024. Nakolik je termín „mládež“ relevantní, pokud tak o sobě mluví chlápci okolo čtyřicítky, ponechám na zvážení ctěným posluchačům. Každopádně, Štamgasti se jejím prostřednictvím loučí s posluchači opět vyloženě chytlavým popěvkem, lehce rebelantským a fanfarónským.

Deska, která by mohla rezonovat tím spektrem místního punkového publika, které oslovuje melodický punk v češtině, v lehce fešáckém převlečníku, bez obligátního puncu čůča, konzumovaného na lavičce před nádražkou.