Při poslechu tři a čtyřicet let staré kompilace Let them eat jellybeans rekapituluji poslední týdny, či měsíce, ve světě gramofonových desek a zde je to, co mě zaujalo, případně se mi podařilo nepřehlédnout. Sepsáno se spontánním chaotismem, tak jak mi jednotlivé dílky mozaiky desek posledních měsíců vytanuly na mysli. Nicméně psáno s ideou pravidelné rubriky, zmiňující novinky poslední doby.
Italské vydavatelství FOAD Records vypouští do světa další dvě věci od fenomenálních hardcore punks Indigesti. Deluxe reedici jejich jediného studiového alba a návdavkem živé album s nahrávkou z německého turné v roce 1987. Live deska je navíc doplněná bonusovým sedmipalcem. LP Indigesti je unikátní smrští, mísící horkokrevnou divokost italského hardcore a na podnose nesené inspirace v tvorbě Bad Brains.
Dík Puke And Vomit Records spatřilo světlo světa album Los Angeleských Dischords. Jejich jediný singl z roku 1982 je dnes těžko sehnatelnou obskuritou a samozřejmě znalci mohou vědět, že kytaru v Dischords třímal Chuck Briggs, původní kytarista US Bombs. Šestice písní z EP je doplněna o Demo a živáky.
Tipem na nepřehlédnutelnou novou desku od aktuální kapely je, před pár týdny vydané, LP jihokalifornských Tozcos s názvem Infernal. Orange county chicano punk v tom nejlepším slova smyslu. „Evropská“ edice vyšla na britském labelu Quality Control HQ. Takže to vlastně evropská verze není a za clo zaplatíte tak jako tak.
Na La Vida Es Un Mus vyšlo pětipísňové EP tureckých punks Die In Vain. Archetypální načuřený UK82 punk v turečtině, a především, s původem v zemi, kde punku pšenka nikdy moc nekvetla.
Resuscitované vydavatelství Doomentia Records vydává další archivní EP, zachycující rané dny death metalu. Sedmipalcový koncertní záznam Nihilist, nahraný v roce 1989 v legendárním (a dávno neexistujícím) koncertním místě Bjorksatragarden.
Místní vydavatelství Emergency Records se postaralo o znovuvydání klasického druhého alba britských punks Abrasive wheels. Deska Black Leather Girl, která původně vyšla u Clay Records (a mimo Británii u Roadrunner records) byla výrazným úkrokem od divokosti původní tvorby kapely, směrem, zastavivším se někde na hranici mezi thundersovským pojetím rocknrollu a post-punkovou intenzitou. Ruku v ruce s tím šla i poměrně tristní, leč ikonická přední strana obalu. Na každý pád je Black Leather Girl nedoceněnou klasikou s kolekcí strhujících melodických písní, počínaje úvodní Maybe Tomorrow.
Tozibabe z Lubljani se v uplynulém roce dočkali hned dvou kolekcí svých nemnoha nahrávek. Bohužel ta výrazně zajímavější vyšla na prapodivném americkém vydavatelství Deanwell Global Music s nulovou evropskou distribucí.
Konečně se LP desky dočkali fenomenální Termiti z, v době jejich existence, jugoslávské Rijeky. Jejich písně na kompilaci Novi punk val jsem poslouchal stále dokola a dodnes je považuji za jeden z vrcholů tamního punku. A vlastně i rocku obecně.
Zdá se, že po mnoha zpožděních konečně vyjde kompilace Jarocin 82 na Warsaw pact records.
Stockholmší Vidro ohlašují nové EP. Po dvou a půl velkých deskách poprvé na sedmipalcích. Ochutnávka je již na světě a o vydání se podělí kapela s lokálním vydavatelstvím Push My Buttons. Vidro jsou jednou z nejvýraznějších současných hardcore punk kapel a pevně doufám, že konečně dorazí i do ČR.
Famózní dávku poctivého sedmdesátkového rocknrollu v aktuálním australském kabátě nabízí album Smooch z Melbourne. Deska s názvem A Force To Be Rockin‘ With Smooch vyšla u Wanda Records.
Britští králové nové vlny hipsterskeho Oi! (to zní z mých úst vpravdě uštěpačně, ale aby nedošlo k omylu, jejich nahrávky žeru), The Chisel, vydávají své druhé album s názvem What A Fucking Nightmare zatím exkluzivně u amerického vydavatelství Pure Noise. Samozřejmě s nulovou středoevropskou distribucí. Jinými slovy za druhou desku vysolíme majlant, pokud si ji budeme chtít pořídit.
Po pár letech o sobě dali rázně vědět No Time z Pittsburghu. A to svým druhým albem, které vyšlo u zavedeného vydavatelství TKO Records. Tudíž bude v Evropě, podobně jako o pár řádek výše zmíněná nová deska The Chisel, obtížně k dostání.
Civic, jeden z australských objevů posledních sezón, dali dohromady svá raná (a po hříchu vyprodaná) EP na jedno strhující LP.
Trojice singlů jihokalifornskych The Zeros se konečně dočkala svých oficiálních reedic dík španělskému vydavatelství Munster Records. Další z titulů, které si v ČR patrně nekoupíte. The Zeros, ve své době nálepkováni jako mexikánští Ramones, měli abnormální cit pro mladické, melodický chytlavé hitíky s nadčasovou silou.
Hyperaktivní jízda Phobia Records pokračuje. Na přelomu roku vysílá do světa monstrózní diskografii švédského devadesátkového crustu, 3-Way Cum. Čtyřicet skladeb na dvoualbu, klobouk dolů. Dalším titulem je opět vykopávka, leč pouze jeden a půl dekády stará. Nahrávka švédů Haveri pochází z roku 2009 a živá část alba z roku 2010.
A potřetí Švédsko od Phobie. Diakron jsou apokalyptickým výkřikem ex-členů Counterblast. Dotahujícím jejich talent pro zhudebňování zlounské atmosféry k dokonalosti.
A jako tečka na závěr sumáře může fungovat informace o tom, že dle aktivity na sociálních sítích to vypadá tak, že Znouzectnost nahrává po letech konečně novou desku.
Comments